č. 1831/2009 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka
č. 1831/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka
Správní řízení: sdělení úřadu o nezahájení přezkumného řízení
k § 94 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 46 odst. 1 písm. d), § 65 odst. 1, § 68 písm. e) a § 70 písm. a) soudního řádu správního
Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, čj. 7 As 55/2007-71)
Prejudikatura: srov. č. 985/2006 Sb. NSS.
Věc: František K. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, za účasti Obce Moravany, o zahájení přezkumného řízení, o kasační stížnosti žalobce.
Dopisem ze dne 19. 12. 2006 odložil Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí, podnět žalobce k přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 2004 ohledně povolení k nakládání s povrchovými vodami k jejich vzdouvání a akumulaci na drobném vodním toku Moravanský potok a stavebního povolení k provedení stavby vodního díla „Moravany - suchý poldr“ a zařazení vodního díla do kategorie IV.
Žalobu, jíž se žalobce proti tomuto způsobu vyřízení ohradil, odmítl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 5. 2007. Krajský soud dovodil, že přezkumné řízení podle hlavy IX zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen „správní řád“) se rozpadá do dvou fází. První, v níž se rozhoduje o tom, zda přezkoumání bude vůbec povoleno či nařízeno, a v případě kladného závěru druhou, ve které se rozhoduje o tom, zda původní rozhodnutí bude změněno či zrušeno. Shledá-li správní orgán, který má rozhodnout o povolení nebo nařízení přezkumu, že pro přezkoumání nejsou důvody, sdělí v souladu s ustanovením § 94 odst. 1 správního řádu tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že nedůvodná žádost je odkládána pouhým intimátem, tj. sdělením správního orgánu. Přezkumné řízení je mimořádným procesním prostředkem dozorčího práva, nikoli opravným prostředkem, jehož pojmovým znakem je založení právního nároku žadatele na meritorní projednání věci. Proto jen v případě, že vůbec bylo řízení nově otevřeno, přichází v úvahu další rozhodnutí, jímž se buď rozhodnutí potvrdí, zruší, nahradí jiným, či změní. Jen takové další rozhodnutí, pokud by zasáhlo do subjektivních oprávnění a povinností účastníka řízení, by bylo rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. a bylo by po vyčerpání opravných prostředků ve správním tížení přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. Krajský úřad však neshledal zákonné podmínky pro zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice ze dne 20. 1. 2004, a to proto, že podnět stěžovatele k přezkoumání tohoto rozhodnutí došel dne 27. 11. 2006 a objektivní lhůta k zahájení přezkumného řízení skončila již uplynutím dne 16. 2. 2005 (§ 96 odst. 1 správního řádu). Krajský úřad proto dopisem ze dne 19. 12.…
