dnes je 25.10.2024

Input:

č. 2135/2010 Sb. NSS, Správní řízení: nicotnost rozhodnutí správního orgánu

č. 2135/2010 Sb. NSS
Správní řízení: nicotnost rozhodnutí správního orgánu
Řízení před soudem: nepřípustnost žaloby
k § 78 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 68 písm. c) soudního řádu správního
Možnost žalobce dát podnět k prohlášení nicotnosti podle § 78 odst. 1 správního řádu z roku 2004 neodpovídá právu domáhat se vyslovení nicotnosti v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. c) s. ř. s., a uplatnění podnětu tak není podmínkou přístupu k soudu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 7. 2010, čj. 8 As 16/2009-31)
Věc: Pavel P. proti Obecnímu úřadu Kozlovice o prohlášení nicotnosti rozhodnutí, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný vydal dne 19. 4. 2004 a dne 12. 12. 2005 opatření, jimiž podle § 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), sdělil k podanému ohlášení žalobci Pavlu P., že nemá námitek proti provedení drobných staveb. Tato opatření žalovaný zrušil opatřeními ze dne 3. 5. 2007.
Žalobce podal dne 27. 11. 2008 podnět k vyslovení nicotnosti napadených rozhodnutí u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Dne 28. 11. 2008 napadl obě rozhodnutí žalovaného také žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který ji usnesením ze dne 11.12. 2008 odmítl, protože jediným důvodem byla tvrzená nicotnost napadených rozhodnutí. Podle krajského soudu nebyla také splněna podmínka přípustnosti žaloby, spočívající v předchozím domáhání se vyslovení nicotnosti napadených rozhodnutí ve správním řízení, neboť toto správní řízení nebylo při podání žaloby ještě ukončeno. Žaloba tak byla nepřípustná a zároveň předčasná.
Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, v níž namítal, že splnil podmínku přípustnosti žaloby podle § 68 písm. c) s. ř. s. Jediným důvodem jeho žaloby byla tvrzená nicotnost napadených rozhodnutí, ale stěžovatel dal podáním ze dne 27. 11. 2008 podnět Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje k prohlášení předmětných opatření za nicotná.
Dále stěžovatel tvrdil, že s ohledem na lhůtu k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nelze vyčkávat na konečné rozhodnutí správního orgánu o jeho podnětu. Nemusel by totiž být schopen dostát dvouměsíční lhůtě pro podání žaloby proti rozhodnutí. Napadená rozhodnutí navíc byla vydána bez jednání a stěžovatel neměl možnost brojit proti nim opravným prostředkem. Neměl tedy ani příležitost namítnout nicotnost. Stěžovatel mohl podat pouze podnět k prohlášení nicotnosti, což učinil. Uvedené řízení je zahajováno z moci úřední, proto se stěžovatel nemůže domáhat vyslovení nicotnosti před správním orgánem. Správní řád mu nedává nárok na to, aby řízení bylo vůbec zahájeno. Podle stěžovatele nelze považovat podnět k prohlášení nicotnosti za právní prostředek, jímž by bylo možné domáhat se něčeho před správním orgánem. Samotné podání podnětu k prohlášení nicotnosti předmětných opatření podle stěžovatele stačí k možnosti napadnout nicotnost rozhodnutí žalobou.
Stěžovatel také uvedl, že se i v jiném správním řízení (v řízení o odstranění stavby) domáhal nicotnosti předmětných rozhodnutí (opatření). Krajský úřad Moravskoslezského kraje však v rozhodnutí o odvolání ze dne 4. 7.
Nahrávám...
Nahrávám...