č. 2684/2012 Sb. NSS, Telekomunikace: povinnost informovat o zásahu do smluvního vztahu
č. 2684/2012 Sb. NSS
Telekomunikace: povinnost informovat o zásahu do smluvního vztahu
k § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)*)
Zavedení služby Fair User Policy spočívající v tom, že po překročení konkrétního objemu přenesených dat (např. 2 GB) účastníkem během jednoho zúčtovacího období je omezena rychlost přenosu dat, je zásadním zasažením do dosavadního smluvního vztahu a účastník smlouvy měl být poskytovatelem informován dle § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2012, čj. 11 Ca 92/2009-68)
Věc: Akciová společnost T-Mobile Czech Republic proti Českému telekomunikačnímu úřadu o uložení pokuty.
Dne 11. 1. 2007 zahájil žalovaný se žalobcem řízení ve věci podezření ze správního deliktu dle § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích. Porušení předmětné právní povinnosti se měl žalobce dopustit tím, že neinformoval účastníka telefonní stanice Ing. P. M. o jeho právu vypovědět smlouvu bez sankce, jestliže nebude akceptovat změnu smluvních podmínek. V průběhu října 2005 totiž žalobce přistoupil k zavedení služby Fair User Policy (dále jen FUP) ve vztahu ke službě přenosu dat GPRS/EDGE za účelem zajištění co nejvyšší kvality a dostupnosti této služby účastníkům žalobce. Opatření spočívá v tom, že po překročení objemu 2 GB přenesených dat účastníkem během jednoho zúčtovacího období je omezena rychlost přenosu dat, nedochází však k omezení objemu stahovaných dat.
O změně podmínek byli účastníci informováni formou SMS zpráv a informace byla také zveřejněna na internetových stránkách žalobce. Ten se nedomníval, že jde o podstatnou změnu smluvních podmínek, která by byla pro účastníka zhoršením ve smyslu § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích, protože se mohla negativně dotknout pouze 2 % účastníků (tzv. notorických stahovačů dat). Naopak tvrdil, že změna byla výsledkem snahy dosáhnout toho, aby služba byla ve vynikající kvalitě dostupná co nejvíce zákazníkům.
Rozhodnutím ze dne 23. 3. 2007 uložil žalovaný žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, na jehož základě předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu uvedené rozhodnutí dne 23. 8. 2007 zrušil.
Dne 5. 11. 2007 vydal správní orgán I. stupně nové rozhodnutí, kterým žalobci uložil pokutu ve výši 100 000 Kč. Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu rozhodnutí I. stupně opět zrušil a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně.
Dne 11. 8. 2008 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým žalobci opět uložil pokutu ve výši 100 000 Kč. Poslední rozklad předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu dne 5. 2. 2009 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce se napadeným rozhodnutím cítil zkrácen na svých právech a považoval ho za nezákonné, proto podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu ze dne 5. 2. 2009 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 11. 8. 2008.
Žalobce vytkl žalovanému, že…