č. 3517/2017 Sb. NSS, Právo na informace: žaloba proti opakovanému odmítnutí poskytnout informace
č. 3517/2017 Sb. NSS
Právo na informace: žaloba proti opakovanému odmítnutí poskytnout informace
k § 68 písm. a) soudního řádu správního
k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Ustanovení § 68 písm. a) s. ř. s. nevylučuje možnost podat žalobu proti rozhodnutí povinného subjektu, který opakovaně odmítne poskytnout informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a ignoruje přitom závazný právní názor obsažený v předchozím rozhodnutí nadřízeného orgánu, z něhož lze seznat, že informace povinným subjektem poskytnuty být měly, respektive mají. Za takovéto situace nelze po žadateli spravedlivě požadovat, aby znovu formálně vyčerpal příslušný opravný prostředek podle předpisů o správním řízení, jestliže rozhodnutí o něm by mohlo vést nanejvýš k témuž procesnímu výsledku, kterého již jednou dosáhl.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj. 3 As 278/2015-44)
Prejudikatura: č. 2206/2011 Sb. NSS a č. 3155/2015 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 115/2015 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 3930/14).
Věc: Spolek Právo ve veřejném zájmu proti Ministerstvu vnitra o žádost o informace, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím bylo zrušeno a vráceno k dalšímu řízení v pořadí již třetí rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje (správní orgán I. stupně) ze dne 25. 9. 2015. Všemi zrušenými rozhodnutími I. stupně byla odmítnuta žalobcova žádost o poskytnutí informací (dále jen „žádost“) podaná na základě § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Právní základ pro odmítnutí shledal správní orgán I. stupně v § 15 odst. 1 a § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím a § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Věcně žalobce požadoval informace o platech a odměnách ředitele krajského úřadu a vedoucích odborů krajského úřadu Ústeckého kraje.
Krajský soud se ve svém usnesení ze dne 14. 12. 2015, čj. 15 A 140/2015-56 (dále jen „napadené usnesení“), zabýval otázkou, zda napadené rozhodnutí není vyloučeno z přezkumné činnosti soudu, a dospěl k závěru, že žalobou bylo napadeno rozhodnutí správního orgánu, které spadá pod kompetenční výluku zakotvenou v § 70 písm. a) s. ř. s., tj. že se jedná o rozhodnutí, které není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jím nezakládají, nemění, neruší či závazně neurčují práva nebo povinnosti. Krajský soud vyjádřil přesvědčení, že zrušením předchozího (třetího) odmítavého rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve věci žalobcovy žádosti se nemůže nic změnit na subjektivních veřejných právech žalobce, jak vyžaduje § 65 s. ř. s., neboť důsledkem je vrácení věci do stadia řízení před správní orgán I. stupně. V této souvislosti krajský soud odkázal na „dosud nepřekonané usnesení“ Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2003, čj. 5 A 140/2002 - 34. Na daném základě krajský soud napadeným usnesením žalobu odmítl.
Nad rámec uvedeného krajský soud zdůraznil, že si je plně vědom rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2015, čj. 9…
