č. 3680/2018 Sb. NSS, Veřejné zakázky: výše kauce
č. 3680/2018 Sb. NSS
Veřejné zakázky: výše kauce
k § 75 odst. 2 soudního řádu správního
k § 48 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 93 a násl. a § 115 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách*)
I. Povinnost navrhovatele uhradit kauci podle § 115 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je spojena s jedním návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele, kterých může být podáno i při zadávání jedné veřejné zakázky více. Návrhy mohou směřovat jak proti zavedení a fungování dynamického nákupního systému, tak proti zadávání jednotlivých veřejných zakázek v jeho rámci (§ 93 a násl. uvedeného zákona).
II. Pokud soud zruší napadené rozhodnutí správního orgánu z důvodu nezákonnosti podkladových úkonů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), stanou se tyto podkladové úkony v důsledku vysloveného závazného právního názoru soudu nadále právně neúčinné, byť nedojde k jejich formálnímu zrušení. V případě rozhodnutí či usnesení pomine překážka věci rozhodnuté ve smyslu § 48 odst. 2 správního řádu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, čj. 9 As 269/2016-44)
Prejudikatura: č. 1324/2007 Sb. NSS, č. 2044/2010 Sb. NSS, č. 2434/2011 Sb., č. 2908/2013 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost T-Mobile proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za účasti osoby zúčastněné na řízení Česká republika Ministerstvo vnitra, o uložení kauce, o kasační stížnosti žalovaného.
Právní předchůdce žalobkyně podal u žalovaného návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek na základě jednotlivých výzev s využitím dynamického nákupního systému „Poskytování služeb KIVS - 2013-2017“. Spolu s návrhem byla složena kauce ve výši 100 000 Kč. Žalovaný právního předchůdce žalobkyně vyzval, aby upřesnil, kterých veřejných zakázek se návrh týká. Ten na to reagoval tak, že předmětem je postup týkající se (v té době 89) „prováděcích zakázek“. Žalovaný poté zahájil dalších 88 správních řízení, která následně spojil s již zahájeným řízením a právního předchůdce žalobkyně usnesením vyzval ke složení doplatku kauce ve výši 8 800 000 Kč, k předložení dokladu o jejím složení a ke sdělení, ke které z veřejných zakázek má být původně složená kauce ve výši 100 000 Kč vztažena. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně rozklad, který zamítl předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 12. 12. 2014 (dále jen „rozhodnutí o výši kauce“). Žalovaný následně spojené řízení zastavil pro nesložení kauce ani v dodatečně stanovené lhůtě.
Proti rozhodnutí předsedy žalovaného podal žalobce dne 7. 5. 2015 žalobu u Krajského soudu v Brně.
Krajský soud dospěl v rozsudku ze dne 5. 10. 2016, čj. 62 Af 64/2015-122, k závěru, že ačkoliv je napadené rozhodnutí předsedy žalovaného poněkud matoucí, je zřejmé, že vycházelo při hodnocení otázky, jaká měla být výše kauce, z rozhodnutí o výši kauce. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí nemohlo být předmětem samostatného soudního přezkumu, zabýval se soud tím, zda byl požadavek na doplnění kauce ve výši 8 800 000 Kč oprávněný. Dospěl k závěru, že není možné vyjít jen z formálního posouzení institutu dynamického nákupního systému. Dynamický nákupní systém je pouze jedním ze způsobů, jak administrovat poptávku zadavatele. Jeho využití…
