č. 4229/2021 Sb. NSS, Právo sociálního zabezpečení: příspěvek na péči
č. 4229/2021 Sb. NSS
Právo sociálního zabezpečení: příspěvek na péči
Řízení před soudem: postoupení žádosti o dávku do jiného členského státu EU; žaloba proti rozhodnutí
k § 12 správního řádu
k čl. 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v textu jen „koordinační nařízení“)
Žadatel, jehož žádost o sociální dávku byla českými správními orgány postoupena podle čl. 81 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení do jiného členského státu Evropské unie, se může obrátit na správní soudy žalobou proti rozhodnutí, jímž je třeba rozumět usnesení o postoupení žádosti vydané na základě analogického použití § 12 správního řádu, respektive rozhodnutí o odvolání proti takovému usnesení.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2021, čj. 49 Ad 8/2021-15)
Prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2015, Komise proti Slovensku, C-433/13.
Věc: C. R. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o postoupení žádosti o dávku do jiného členského státu Evropské unie.
Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 3. 2021, kterým žalovaný k odvolání žalobce zrušil rozhodnutí Úřadu práce krajské pobočky v Příbrami, kontaktního pracoviště Příbram (dále jen „úřad práce“) ze dne 13. 1. 2021 a věc vrátil úřadu práce k novému projednání. Úřad práce uvedeným rozhodnutím rozhodl o žádosti žalobce ze dne 21. 12. 2020 o příspěvek na péči tak, že příspěvek na péči s odkazem na § 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a na koordinační nařízení nepřiznal. Žalovaný napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že u žadatelů spadajících do osobní působnosti koordinačního nařízení je nárok na příspěvek na péči, který má z komunitárního hlediska povahu peněžité dávky v nemoci, odvozen od toho, v jakém členském státě má žadatel hlavní zdravotní pojištění. Protože žalobce byl zdravotně pojištěn na Slovensku, nebyl skutečně oprávněn k poskytování příspěvku na péči v České republice, o jeho žádosti však neměl úřad práce rozhodovat meritorně, neboť k tomu postrádal kompetenci. Namísto toho měl úřad práce formou sdělení žalobce informovat o tom, že jeho žádost podle koordinačního nařízení postoupil styčnému orgánu členské země Evropské unie, kde má hlavní zdravotní pojištění.
Krajský soud v Praze žalobu odmítl.
Z odůvodnění:
[2] Nejprve se soud musel zabývat otázkou, zda napadené rozhodnutí není vyloučeno ze soudního přezkumu. Z tohoto hlediska jsou relevantní následující ustanovení soudního řádu správního:
[3] Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný“.
[4] Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba „nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno“.
[5] Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání „vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími“.
[6] Otázka, zda rozhodnutí správního orgánu druhého stupně, kterým je rozhodnutí správního orgánu prvého stupně zrušeno a věc je tomuto…
