1.179
Povinné testování zaměstnanců na covid-19
Mgr. Mgr. Radana Burešová
Ministerstvo zdravotnictví se souhlasem vlády rozhodlo o zavedení povinného testování zaměstnanců na přítomnost (antigenu) viru SARS-CoV-2 (mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 3. 2021. Testování jsou povinni zajišťovat komerční zaměstnavatelé, kteří ve všech svých pobočkách v souhrnu zaměstnávají nejméně 250 osob (nejpozději od 12. 3. 2021), resp. 50 osob (nejpozději od 15. 3. 2021). Jejich zaměstnanci se tomuto testování musí podrobit.
Řada dalších zaměstnavatelů se s ohledem na pandemickou situaci rozhodla testování provádět dobrovolně.
Vyvstává tak otázka zpracování osobních údajů v rámci testování, a to zejména v souvislosti s tím, zda v tomto ohledu vznikají zaměstnavatelům nějaké povinnosti.
NahoruPostup testování
Odpověď na tuto otázku se odvíjí od postupu testování, který stanovilo ministerstvo zdravotnictví ve svých mimořádných opatřeních ze dne 1. 3. 2021. Zjednodušeně řečeno je tento postup následující:
1. Zaměstnavatelé mohou zaměstnanci umožnit osobní přítomnost na pracoviště pouze v případě, že se prokáže negativním testem na covid-19, který podstoupil v posledních sedmi dnech.
2. Za tím účelem je zaměstnavatel povinen pro zaměstnance buď zajistit testování u poskytovatele zdravotních služeb, nebo tzv. samotestování na pracovišti.
3. Zaměstnanci jsou povinni se testu podrobit, a to s výjimkou osob, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u nich doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, nejeví žádné příznaky onemocnění covid-19, a od prvního pozitivního RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní.
4. Pokud testování prováděl poskytovatel zdravotních služeb, je v případě pozitivního výsledku testu povinen:
a) vystavit žádanku na konfirmační PCR test a zaměstnanec je povinen se tomuto testu podrobit,
b) vyrozumět o výsledku testu orgán ochrany veřejného zdraví (příslušnou hygienickou stanici).
5. Pokud byl výsledek testu, který si provedl zaměstnanec sám nebo mu ho provedla jiná laická osoba, pozitivní , je zaměstnanec povinen bezodkladně uvědomit zaměstnavatele, opustit pracoviště do místa svého aktuálního bydliště a uvědomit bezodkladně o výsledku testu poskytovatele pracovnělékařských služeb zaměstnavatele (závodního lékaře), pokud tak zaměstnavatel stanovil, jinak svého registrujícího praktického lékaře a pokud to není možné, jiného poskytovatele zdravotních služeb, kteří mu opět vystaví žádanku na konfirmační test, kterému se zaměstnanec musí podrobit.
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatelé nemají žádnou oznamovací povinnost, pokud se týče pozitivních výsledků testování.
NahoruEvidence testovaných zaměstnanců
Vzhledem k tomu, že neplnění výše uvedených povinností má být v blízké budoucnosti postihováno sankcemi, však bude žádoucí, aby zaměstnavatelé vedli evidenci, která jim umožní splnění uvedených povinností prokázat. Z povahy věci bude vyplývat, že takováto evidence bude obsahovat údaje umožňující identifikaci daného zaměstnance a údaj o datu provedení testu a jeho výsledku (pozitivní – negativní), přičemž, pokud v tomto ohledu nebudou stanoveny další povinnosti, je vhodné uvést rovněž údaj o způsobu provedení (samotestování, jiná laická osoba, poskytovatel zdravotních služeb) a druhu testu (PCR nebo antigenní test, popř. přímo obchodní název daného testu).
Vedení této evidence bude představovat zpracování osobních údajů ze strany zaměstnavatele, na které se vztahují veškeré povinnosti vyplývající z obecného nařízení o zpracování osobních údajů (GDPR). Přitom je třeba vzít v potaz, že údaj o výsledku testu je údajem o zdravotním stavu, který ve smyslu článku 9 GDPR spadá do tzv. zvláštních…
