1.191
Testování zaměstnanců, které není nařízeno právním předpisem
Mgr. Mgr. Radana Burešová
Ochrana osobních údajů v případě, že se testování rozhodnou provádět i zaměstnavatelé, kterým právní předpisy takovou povinnost neukládají, bude poněkud komplikovanější.
V takovém případě je nutno vyřešit především následující otázky, a to:
a) právní důvod zpracování osobních údajů,
b) může zaměstnavatel vyžadovat, aby se zaměstnanci "dobrovolnému" testování podrobili,
c) jak postupovat v případě, že je test pozitivní.
NahoruSouhlas zaměstnance se zpracováním osobních údajů
Vzhledem k tomu, že zpracování zvláštních kategorií osobních údajů (např. údajů o zdravotním stavu), je možné pouze z důvodů uvedených v čl. 9 odst. 2 GDPR, nelze použít důvod podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR (zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany), který by se jinak nabízel. V úvahu tak přichází souhlas zaměstnance podle čl. 9 odst. 2 písm. a) GDPR. Použití souhlasu v pracovněprávních vztazích je však dlouhodobě zpochybňováno s ohledem na spornou dobrovolnost takového souhlasu, a to kvůli specifickému vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec (např. Pokyny k souhlasu ). Na souhlasu tedy lze takové zpracování založit jedině tehdy, pokud z jeho odmítnutí (resp. nepodrobení se testu) pro zaměstnance nevyplývají žádné důsledky, pracovněprávní, ani jiné.
Úřad pro ochranu osobních údajů se ústy svého tiskového mluvčího v minulosti rovněž pozitivně vyslovil ke zpracování osobních údajů o zdravotním stavu zaměstnanců na základě čl. 9 odst. 2 písm. b) GDPR ve spojení s § 101 a násl. ZP o předcházení…
